Koncerty, divadlo, výstavy, kavárna... A kulturní dům prý nemáme

Člověk stojí před městským kinem a čte ceduli u vchodu. Koncerty, divadlo, výstavy, projekce, kavárna. Ani nemusí být odborníkem na kulturu, aby ho napadlo: To zní skoro jako kulturní dům.

A on to vlastně kulturní dům je. Jen se mu říká městské kino.

Má sál, jeviště, kavárnu a zázemí pro účinkující. Mohou se v něm promítat filmy, hrát divadelní představení, pořádat koncerty, besedy i další akce. Tedy přesně to, co od kulturního prostoru očekáváme.

Dnes je ale budova také ukázkou toho, jak se město stará o vlastní majetek.

Kino je retro. To by samo o sobě nemuselo být vůbec špatně. Retro může mít atmosféru, kouzlo i charakter. Jen si ho nesmíme plést se zanedbaným stavem.

V suterénu jsou opadané omítky a plíseň. Obnovu potřebují šatny a zázemí pro vystupující. Schodiště, toalety, kavárna i samotný sál by si zasloužily důkladnou rekonstrukci. Takovou, která z kina znovu udělá reprezentativní městský kulturní prostor.

Nyní město připravilo zakázku nazvanou „Rekonstrukce kina“. Její předpokládaná hodnota je přibližně 10,7 milionu korun. Projekt počítá s bezbariérovým přístupem, novými toaletami, úpravou kavárny a zázemím pro zaměstnance. Město samo jej označilo za první krok k celkové obnově kina.

Dobře, první krok je potřeba udělat. Jenže mě zajímá i ten druhý, třetí a čtvrtý. Kdy přijde na řadu sál? Kdy zázemí pro účinkující? A kolik bude stát oprava celého objektu?

U kina postupujeme po malých částech. Současně připravujeme nový kulturní dům na Ostrůvku. Přitom pořád nevíme, co všechno by dokázalo nabídnout kino, kdybychom ho opravili pořádně.

A velké plesy a společenské akce?

Máme novou Sportovní halu Josefa Kaluhy. Její projektanti ji představovali slovy: „Přes den tělocvična, večer divadelní a koncertní sál.“ Provozovatel uvádí, že je vhodná i pro společenské akce. Městský ples se v ní už konal.

Ano, hala nebude vypadat jako klasický plesový sál. S vhodným vybavením by ale mohla pro několik velkých akcí v roce nabídnout důstojný společenský prostor. Závěsy, koberce a další úpravy by pomohly zakrýt sportovní vybavení a změnit atmosféru celého prostoru.

A základní umělecká škola? Město už řešilo projekt na Vyšším Hrádku. Osobně bych dala přednost tomu, aby měla ZUŠ pokud možno všechny obory a žáky pod jednou střechou. Ráda bych proto věděla, co se s tímto řešením stalo a jak vychází ve srovnání s plánem na Ostrůvku.

Kino pro koncerty, divadlo a menší akce. Hala Josefa Kaluhy pro velké společenské události. Vyšší Hrádek pro ZUŠ. Takovou možnost bych chtěla vidět pořádně propočítanou.

U Ostrůvku se totiž nebavíme jen o ceně stavebních prací. Do celkového účtu patří také pozemková transakce, pořízení objektu, příprava projektu a další související náklady. Podle mého odhadu se celková částka může dostat na 300 až 500 milionů korun.

Za takové peníze bych chtěla nejdřív vidět srovnání. Kolik by stála kompletní rekonstrukce kina, řešení ZUŠ na Vyšším Hrádku a vybavení haly pro společenské akce? Dokázali bychom za srovnatelnou částku vyřešit všechny tři potřeby města?

Možná to není tak velkolepé jako nový kulturní dům. Zato bychom využili budovy, které už máme, a konečně se o ně začali pořádně starat.

Možná totiž kulturní dům hledáme tak usilovně, že jsme si ani nevšimli, že jej máme přímo před nosem.