Kulturní dům ano. Ale opravdu jej potřebujeme až pro 1000 lidí?
Na přelomu roku 2025/2026 jsem v ML zveřejnila článek, v němž jsem shrnula dosavadní pokusy našeho města vybudovat kulturní dům a upozornila na nejasnosti nově prosazované varianty na Ostrůvku. Původní text si můžete přečíst zde: https://zpravodaj.munipolis.cz/brandysko/prosinec-2025/
Od té doby uplynulo přibližně půl roku. A protože čas bývá nejlepším ověřovatelem politických slibů, stojí za to podívat se, co dnes víme navíc.
Tehdy vedení města představovalo Ostrůvek jako rekonstrukci za přibližně 100 milionů korun. Dnes architektonická soutěž pracuje s předpokládanými investičními náklady 170 milionů korun bez DPH. To je při plné sazbě přibližně 206 milionů korun. A stále není rozhodnuto, zda se budova rybářských potřeb skutečně zrekonstruuje, nebo se zbourá a nahradí novostavbou.
Jinými slovy: nejprve jsme vybrali nemovistost a schválili složitou majetkovou operaci, a teprve nyní mají architekti zjistit, zda je původní budova pro kulturní dům vůbec použitelná. To není úplný detail. To je obrácené pořadí kroků.
Číslo 800 až 1000. Kde se vzalo?
Kulturní dům městu chybí. Na tom se shodne vedení, opozice, spolky i většina veřejnosti. Sport není o tom, zda kulturu potřebujeme. Spor je o velikost, umístnění, cenu, dlouhodobý provoz....
Na Ostrůvku se počítá s velkým sálem s kapacitou až 800 osob, menším sálem a samostatným komorním sálem ZUŠ přibližně pro dalších 200 návštěvníků. Oficiální zadání soutěže tedy popisuje mimořádně rozsáhlý multifunkční objekt. Proč ale právě tolik lidí?
Kde je analýza návštěvnosti dosavadních kulturních akcí? Kolikrát ročně pořádáme akci pro více než pět set lidí? Jaké organizace takový sál využijí? Kolik akcí se očekává ve všedních dnech? Jak velká je skutečná spádová oblast? Kolik budou stát vstupenky? Jaká bude konkurence kulturních domů v Čelákovicích, Mladé Boleslavi a jinde? A jak vysokou provozní ztrátu bude město každoročně doplácet?
Takové odpovědi jsme doposud neobdrželi.
Poslední společenský bál našeho města se konal v březnu 2026 ve Sportovní hale Josefa Kaluhy. Podle dostupných údajů byl připraven přibližně pro 500 hostů. Proč tedy automaticky plánujeme objekt pro 800 až 1000 lidí?
Třeba se ukáže, že takovou kapacitu opravdu potřebujeme. Ale musí to vyjít z dat, nikoli z nějaké vizualizace nebo politického přání. Osm set až tisíc není drobná rezerva. Takový počet znamená větší budovu, větší šatny, více toalet, širší únikové cesty, složitější požární řešení, náročnější vzduchotechniku, více parkování, dražší technologie a samozřejmě také vyšší provozní náklady.
Takto velký KD, jaký dokážeme nakreslit, ještě nemusí být KD, který naše město skutečně potřebuje.
Studie existuje - analýza potřeb nikoli
Bylo by nepřesné tvrdit, že vedení města nemělo vůbec žádný podklad. V říjnu 2025 byla zveřejněna studie proveditelnosti městské architektky. Sama radnice ale uvádí, že se studie zaměřila především na architektonické, dispoziční a prostorové možnosti objektu. Cena byla odhadnuta podle kubatury a obvyklých jednotkových cen a město výslovně upozornilo, že jde pouze o orientační částky.
Takový dokument může odpovědět maximálně na otázku, zda se do území nějaký stavební program vejde. Neodpovídá ale na otázku, proč potřebujeme právě takovou kapacitu nebo lokalitu.
Chybí zveřejněná analýza kulturních potřeb města. Chybí srovnání variant pro 300, 500 a 800 až 1000 návštěvníků. Chybí desetiletý provozní model. Chybí podrobná dopravní studie. Chybí celkový finanční plán zahrnující pořízení nemovitostí, projektovou dokumentaci, stavbu, vybavení, parkování, úpravy okolí, rezervu na vícepráce a budoucí provoz.
Vedení města tedy mělo studii budovy. Nemělo však zveřejněnou studii potřeb města. A TA PRÁVĚ MĚLA VZNIKNOUT JAKO PRVNÍ.
Kulturních domů jsme naplánovali už tolik ...
Počet představovaných variant je dnes skoro dostatečný na samostatnou výstavu KD, které nikdy nevznikly.
Už před rokem 2009 se mluvilo o podzámeckém pivovaru, Houštce nebo Slunečních lázních. Město později Sluneční lázně koupilo, přestože už tehdy zaznívaly pochybnosti o vhodnosti objektu a vysokých nákladech na rekonstrukci. Dotace se nepodařilo získat, technický stav se dál zhoršoval a dnes budova vyhlíží demolici.
V roce 2015 vznikly studentské návrhy ČVUT na kulturní centrum v oblasti Central Parku. Urbanisticky zajímavý koncept však zůstal jen studií.
Další nadějí se stala Orlovna. Projekt měl slušně nakročeno a měl být relativně levný. Jenže část objektu patří církvi, smluvní vztah počítal s dlouhodobým nájemm a kapacita byla pro hlavní KD příliš malá. Městské podklady později hovořily o maximální kapacitě kolem 200 lidí.
V letech 2023 a 2024 se začal vážně prověřovat bývalý Lidový dům Labín. Na rozdíl od některých starších vizí byly k dispozici posudky, statické prověření, analýza využití i srovnání variant. První etapa měla nabídnout kapacitu přibližně 400 osob. Společná stavební a rozvojová komise v únoru 2024 doporučila v přípravě Labína pokračovat.
V květnu 2024 se však odehrál na radnici puč.
Po změně koalice byla varianta Labín opuštěna. Nové vedení argumentovalo vysokou kupní cenou a špatným technickým stavem objektu. Když tyto důvody porovnám s dnešním Ostrůvkem – jeho cenou, stavem i technickými riziky –, působí to přinejmenším bizarně.
Ten přišel na řadu hned poté ....
Proč dodnes žádný kulturák nemáme?
Ne proto, že bychom měli málo nápadů. Máme jich až příliš.
Kulturní dům nevznikl proto, že město opakovaně vybíralo budovu nebo lokalitu dříve, než si dlouhodobě a napříč politickým spektrem odsouhlasilo, co vlastně potřebuje a kolik si může dovolit.
Jednou jsme vybrali objekt v záplavovém území. Podruhé stavbu s nevyřešenými vlastnickými vztahy. Potřetí příliš malý sál. Další projekt zastavila změna politického vedení.
Každá nová koalice přišla s vlastním řešením a práci předchůdců odložila. Výsledkem nejsou úspory. Výsledkem jsou zaplacené studie, promarněný čas a další začátek od nuly.
Ostrůvek tento začarovaný kruh zatím nepřerušuje. Naopak hrozí, že zopakuje stejnou chybu v dosud nejdražším provedení.
Máme halu. Máme kino. Měli jsme připravený projekt ZUŠ Vyšší Hrádek
Někdy se o Ostrůvku mluví, jako bychom dnes neměli vůbec žádné prostory pro kulturu. To není ale pravda!
Máme novou Sportovní halu Josefa Kaluhy. Není to reprezentativní plesový sál a nikdo netvrdí opak. Je to však moderní variabilní prostor určený také pro společenské akce, s kapacitou až 300 diváků. V roce 2026 se v něm konal městský bál a při společenském uspořádání se do haly vešlo cca. pět set hostů.
Ano, ples v tělocvičně není ideál. Ale pomocí mobilního pódia, kvalitního osvětlení, akustických závěsů, ochrany podlahy a vhodného mobiliáře lze podmínky výrazně zlepšit. Za zlomek ceny nového kulturního domu.
Máme městské kino s poměrně slušnou kapacitou, profesionálním ozvučením a možností pořádat koncerty, přednášky, konference a další akce. V srpnu 2026 město zadalo jeho opravu. Pokud se vhodně vyřeší jeviště, zázemí a divadelní technika, může kino převzít významnou část komorního divadelního a koncertního programu.
A co ZUŠ? Pro její dlouhodobé potřeby město připravovalo rekonstrukci Vyššího Hrádku. Nešlo o pouhou vizi. Projekt dospěl až do fáze veřejné zakázky, která byla v listopadu 2024 vypsána s předpokládanou hodnotou 122,24 milionu korun bez DPH. Dne 20. února 2025 ji však rada města zrušila.
Jako důvod následně zaznívala příliš vysoká cena. O několik měsíců později se ale potřeby ZUŠ staly jedním z hlavních argumentů pro podstatně větší a ještě dražší projekt na Ostrůvku. Projekt ZUŠ za přibližně 122 milionů byl tedy příliš drahý, ale spojení ZUŠ s kulturním domem za stovky milionů má být hospodárným řešením?
Jestli tohle není další bizár, pak už opravdu nevím, co jím je.
Toto není důvod rezignovat na kulturní dům. Je to důvod posuzovat kulturní infrastrukturu jako celek. Možná nepotřebujeme jednu obří budovu, která pohltí plesy, divadlo, koncerty, školu, kavárnu aj. Možná potřebujeme několik dobře fungujících prostorů, z nich každý bude sloužit tomu, k čemu se nejlépe hodí.
Ze 100 milionů je 170 bez DPH. A ani to není konečný účet
V listopadu 2025 současné vedení města (Naše dvojměstí, Podpora občanů, ODS a Klára Voctářová ve videu) veřejně hovořilo o rekonstrukci přibližně za 100 milionů korun, doplatku 35 milionů a směně městského pozemku u obchvatu ve Staré Boleslavi u Billa.
Dnes soutěž stanovuje předpokládané investiční náklady samotného objektu na 170 milionů bez DPH. K tomu je nutné připočítat majetkové vypořádání, cenu projektových prací, vybavení, úpravy okolí, dopravní řešení, případná protipovodňová opatření a rezervu na nepředvídatelné práce.
Hodnota kupovaného Ostrůvku byla znaleckým posudkem stanovena na 51,3 milionu korun. Peněžní část transakce má činit 35 milionů a město se současné vzdává pozemku u obchvatu, jehož znalecká hodnota byla stanovena na 23,8 milionu korun bez DPH.
Spor o způsob ocenění, práci s DPH a metodiku obou posudků dnes prověřuje policie.
Je nutné dodat, že zahájení policejního prověřování neznamená, že byl spáchán TČ nebo že je kdokoli vinen. Znamená však, že pochybnosti o posudcích a majetkové transakci nelze odbýt jako pouhé politické řeči.
I při konzervativním pohledu se dnes bavíme o projektu v řádu čtvrt miliardy korun! A ještě nemáme hotový návrh, položkový rozpočet ani provozní model.
Robert Pecha už v únoru 2026 upozorňoval, že příprava transakce probíhala více než půl roku bez informování opozice a že celková investice může překročit 300 milionů korun. Patrick Zandl požadoval finanční rozvahu stavby i budoucího provozu a varoval před projektem, který může pohltit prostředky na ostatní investice města.
Od té doby oficiální odhad skutečně výrazně vzrostl.
Povodeň se nedá odhlasovat
Ostrůvek leží mezi Labem a slalomovým kanálem. To je krásná poloha pro procházku, kavárnu nebo volnočasové místo. U objektu pro stovky návštěvníků je však nutné hodnotit také bezpečnost, evakuaci, dopravní dostupnost a náklady na technická opatření.
Podle digitálního povodňového plánu je současná prodejna rybářských potřeb vedena jako objekt ohrožený při scénáři Q100. Při Q20 může být ohrožena také příjezdová cesta pro motorová vozidla. Povodí Labe projekt předem nezakázalo, stanovilo však podmínky - spodní část budovy musí odolat dlouhodobému působení vody, nesmí se navyšovat niveleta terénu a stavba musí být zajištěna tak, aby při povodni nedošlo k odplavení materiálu.
To znamená, že stavět se zde technicky může. Neznamená to však, že riziko neexistuje nebo že jeho řešení bude zadarmo.
Stejně tak není vyřešeno parkování. Při veřejném projednání se hovořilo přibližně o 150 místech rozložených na několika lokalitách v širším okolí. Pro objekt s velkým sálem pro 800 lidí, malým sálem, ZUŠ a kavárnou to není právě velkorysá rezerva. Navíc nejde jen o počet míst, ale také o příjezd autobusů, zásobování, techniku, invalidní stání, odvoz návštěvníků po skončení akcí a bezpečný pohyb stovek chodců přes most.
Argument, že je Ostrůvek „v srdci města“, zní hezky. Srdce ale ke správnému fungování potřebuje také průchodné cévy.
Co by mělo město předložit, než půjde dál?
Ne další video, vizualizaci nebo slib termínu otevření. Město by mělo zveřejnit analýzu skutečné poptávky po kulturních akcích a zdůvodnění kapacity 800 až 1000 osob, srovnání variant sádlu pro 300, 500 a 800 až 1000 návštěvníků. Dále celkové investiční náklady vč. nemovitostí, DPH, projektu, technologií, vybavení, parkování, okolí a finanční rezervy. Provozní model alespoň na deset let. Statické, hydrogeologické a dopravní posouzení. Srovnání Ostrůvku s Labínem, novostavbou u obchvatu a kombinací stávající haly, kina a samostatného řešení ZUŠ. Plán financování, který ukáže, co se stane s opravami ulic, školami, vodohospodářskou infrastrukturou, sociálními službami a dalšími investicemi města. A rovněž nás zajímá nezávislé a srozumitelné vypořádání otázek kolem znaleckých posudků a majetkové transakce.
Pokud z těchto podkladů vyjde, že sál pro 800 až 1000 lidí na Ostrůvku je nejlepší a dlouhodobě udržitelné řešení, budu takový výsledek respektovat.
Ale obrácený postup - nejprve koupit, potom nakreslit a nakonec hledat důvody --- to za odpovědné hospodaření nepovažuji.
A tak šel čas ...
Na konci roku 2025 jsme slyšeli - rekonstrukce za 100 milionů korun a kulturní dům před volbami.
V srpnu 2026 je předpoklad 170 milionů bez DPH, otevřenou možnost demolice původní budovy, policejní prošetřování a stále žádnou zveřejněnou analýzu, která by vysvětlovala potřebu sálu pro takový počet lidí. Lhůta pro soutěžní návrhy skončila 20. října a výsledky se očekávají začátkem října.
Čas tedy pokročil. Cena ještě rychleji☺. Jen odpovědi na základní otázky stále chybí.
KD potřebujeme. Ale nepotřebujeme největší dům, jaký lze postavit. Potřebujeme takový, který bude plný lidí, kulturního života a dobrých nápadů - nikoli prázdných židlí a nesplacených účtů.
Zkušenost s parkovacím domem nás měla přeci dostatečně poučit, že špatně připravená investice nezmizí s koncem volebního období! Zůstane městu, jeho rozpočtu i následujícím vedením na mnoho dalších let. Jednoho takového investičního kostlivce už ve městě máme. Opravdu si potřebujeme pořídit dalšího?
Za mě tedy Kulturní dům ANO. Bianko šek na Ostrůvek NE!
Zdroje:
https://www.brandysko.cz/assets/File.ashx?id_dokumenty=66268&id_org=904
https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-24-V00037542
https://www.brandysko.cz/assets/File.ashx?id_dokumenty=68103&id_org=904
https://aktualnezbrandyska.cz/policie-proveruje-posudky-na-novy-kulturni-dum-nekdo-se-nas-snazi-ocernit-tvrdi-starosta/
https://aktualnezbrandyska.cz/kulturni-dum-u-reky-je-riziko-hrimala-zena-mesto-se-pochlubilo-papirem-od-povodi-labe/
https://4ct.eu/blog/45
