Jaké město chceme jednou předat našim dětem?
Zaostřeno na zeleň: od každoročního sporu o sečení k dlouhodobé koncepci péče o město Brandýs nad Labem-Starou Boleslav
Nejde o to, zda má být všude krátká nebo naopak vysoká tráva ... Jde o to, zda město ví, co, kde, kdy a proč dělá, zda umí reagovat na změnu počasí a zda za veřejné peníze objednává skutečný výsledek.
Proč tento text vznikl
K tomu nám stačí představit si stát na Mariánském náměstí, vzduch se nehýbe. Slunce se opírá do dlažby a člověk automaticky hledá stín. O několik stovek metrů dál může být člověk v Houštce nebo u Labe. Teplota stále stejná, ale pocitově něco úplně jiného. Stromy stíní, voda a půda pomáhají ochlazovat okolí a prostor zve k tomu, abychom se v něm chvíli zdrželi.
Právě v takových chvílích je vidět, že zeleň není dekorace ani položka, kterou jednou za čas "odškrtneme" sečením. Je to městská infrastruktura. Stejně jako komunikace, kanalizace nebo veřejné osvětlení má svou funkci, potřebuje plán, odbornou správu, pravidelnou údržbu a peníze v celém životním cyklu.
Zeleň pomáhá tlumit přehřívání ulic, zachycovat část srážkové vody, vytvářet stín, zlepšovat prostředí pro setkávání a poskytovat důležitý prostor dalším organismům. Světová zdravotnická organizace proto řadí snižování expozice horku, ochranu zranitelných skupin, včasné varování a připravenost zdravotních a sociálních služeb mezi základní součásti městských plánů pro zvládání veder.
Tento text není obhajobou zanedbaných ploch. Právě naopak! Chci pojmenovat rozdíl mezi promyšlenou, klimaticky přizpůsobenou péčí a stavem, kdy se práce provádí pozdě, nekvalitně nebo bez čitelného systému. Vysoká tráva sama o sob není ekologická politika. Někde může být toučástí promyšleného systému, jinde ale jasným příznakem toho, že to nefunguje.
Problém není jedna nepokosená plocha. Problém je chybějící operační systém!
Debata o zeleni se u nás pravidelně schyluje k otázce, zda už se posekalo tam a tam... Tím ale přeskakujeme daleko podstatnější otázky, kterými jsou:
- Má město aktuální přehled o všech plochách, stromech, keřích a nově převzatých pozemcích?
- Ví u každé plochy, jakou má funkci a jaký režim péče potřebuje?
- Existuje před sezonou konkrétní plán prací a je srozumitelný i veřejnosti?
- Umí se harmonogram změnit po deštivém jaru, v období sucha nebo při dlouhé vlně veder?
- Kdo odpovídá za výsledek, kdo ho přebírá a jaké jsou ukazatele kvalitně provedené práce?
- Počítá se už při výsadbě stromu s několikaletou následnou péčí?
Pokud na tyto odpovědi neumíme odpovědět, nebo i jen na jejich část, město pracuje reaktivně. Občan nahlásí problém, úředník jej předá, dodavatel se vrátí, někdo kontroluje opravu a mezitím přibývají další a další podněty. Výsledkem není jen nespokojenost. Platíme také čas zaměstnanců města, opakované výjezdy, dodatečné opravy, předčasnou ztrátu keřů a stromů a postupnou nedůvěru v to, že se o veřejný prostor někdo skutečně stará.
Jeden konkrétní příběh: Mělnické předměstí
Na části Mělnického předměstí se obyvatelé už téměř deset let starají o většinu zeleně sami. Město v roce 2023 převzalo komunikace, chodníky a přilehlé zelené pásy. Přesto podle mé vlastní zkušenosti do konce srpna 2025 na tyto plochy nepřijely technické služby ani jiná firma v rámci pravidelné údržby. Přijeli za rok 2025 jen jednou, a to po výzvě.
V srpnu 2025 jsem proto městu napsala a požádala, aby byla lokalita zařazena do běžného režimu. V červenci 2026 podle mých zjištěných informací stále nebyla součástí pravidelné údržby. Neuvádím tento případ jako statistiku za celé město. Je to konkrétní zkušenost, která ukazuje slabé místo systému: nově převzatý majetek se nemusí automaticky propsat do mapy ploch, objednávek a harmonogramu.
Občan pak stojí před třemi špatnými možnostmi:
1. suplovat práci města
2. smířit se se stavem
3. opakovaně hlásit, co kde chybí.
Nic z uvedeného nemá být běžný provozní model. Dobře vedené město má problém zachytit dřív, než ho musí objevit obyvatel s telefonem v ruce.
Co říká současná zakázka a co z ní naopak nevyčteme?
Je fér opřít debatu o veřejné dokumenty. Zakázka města evidovaná v Národním elektronickém nástroji pod číslem N006/25/V00042264 byla vypsána jako rámcová dohoda na 24 měsíců s předpokládanou hodnotou 18 milionů korun bez DPH. Nebyla rozdělena na části a zadávací dokumentace počítala s jedním vybraným dodavatelem.
Rada města v únoru 2026 rozhodla o výběru společné nabídky sdružení "Údržba zeleně Brandýs", tvořeného Technickými službami Hostivice a společností LUKAVA TRADING CORPORATION. Uváděná nabídková cena byla 5 262 066,02 Kč bez DPH. Smlouva byla podle záznamu NEN uzavřena 5. června 2026. Nabídková cena a celkový limit rámcové dohody nejsou totéž: první vychází z oceněného modelu položek, druhý stanoví maximální objem, který může město za dobu trvání rámce objednat.
Nejdůležitější zjištění je jiné: ekonomická výhodnost nabídek byla hodnocena VÝHRADNĚ podle nejnižší nabídkové ceny. Odborná způsobilost, technické vybavení nebo zkušenosti mohou být podmínkou účasti, ale pokud nemají váhu v hodnocení, nerozhodují o pořadí nabídek. To není automaticky nezákonné ani to samo o sobě nedokazuje nekvalitní práci. Je to však strategická volba města - soutěž rozhoduje CENA a KVALITU pak musí udržet přesným zadáním, řízením objednávek, důsledným přebíráním a sankcemi.
Rámcová dohoda funguje prostřednictvím dílčích objednávek. Ty mají určit místo, druh práce, termín a cenu, a práce má být následně převzata. Tento mechanismus může fungovat dobře. Veřejnost z něj ale bez další vrstvy neuvidí, kdy se bude pracovat v té a té ulici, zda se termín kvůli počasí změnil, kdo práci převzal ani kdy bude odstraněna vada.
Právě zde se otevírá prosto pro lepší správu. Město nepotřebuje zveřejňovat interní komunikaci s dodavatelem. Potřebuje však převést jednotlivé objednávky do srozumitelného provozního plánu a průběžně ukazovat, co je naplánováno, hotovo, odloženo a proč.
Co ukázala sezóna 2026
Proč "posekat všechno stejně" není dobrý plán ...
Městský trávník není jeden typ plochy. Jinou funkci má reprezentativní prostor v centru, jinou dětské hřiště, park, pás podél komunikace, okolí stromů, přírodě blízká louka nebo plocha na okraji města. Liší se bezpečnostní požadavky, intenzita používání, půda, dostupnost vody i význam pro biodiverzitu.
Odborné doporučení proto nemůže znít - sekat všude častěji ani nechat všechno růst. Má znít: rozdělit plochy podle funkce a každé přiřadit odpovídající standard. Takový přístup doporučují odborníci.
Mozaiková nebo fázovaná seč má smysl na vhodných extenzivních a přírodně cennějších plochách. Standard AOPK popisuje ponechání vybraných neposečených částí a u fázované seče požaduje předem určit části a termíny, ideálně i v mapové příloze smlouvy. Tento standard je určen především pro přírodní a přírodě blízké trávní porosty. Není návodem, aby se vysoká tráva bez plánu tolerovala u přechodu, na hřišti nebo v pobytovém trávníku.
Četnosti se nemají opsat jedním číslem do všech lokalit. Jako výchozí plánovací rámec lze u nejintenzivnějších ploch počítat např. s osmi až deseti zásahy za sezonu a u vhodných extenzivních ploch se dvěma až třemi. Konečné číslo ale musí určit pasport, funkce místa, aktuální růst a odborný garant. MĚSTO NEMÁ PLATIT ZA MECHANICKÉ SPLNĚNÍ POČTU SEČÍ! Má platit za dosažení jasně popsaného stavu plochy.
Strom je není jednorázový nákup
Chyba spojená s výsadbou stromu je už poměrně nákladnější. Nová výsadba je veřejná investice s dlouhou návratností. Pokud strom nemá dostatečný kořenový prostor, vodu, ochranu před poškozením a včasný výchovný řez, může postupně chřadnout nebo uhynout. Ztrácíme pořizovací cenu, práci i roky, během nichž mohl růst jeho stín a přínos pro ulici.
Standard AOPK pro výsadbu stromů proto výslovně odděluje dokončovací, rozvojovou a následnou udržovací péči. Po výsadbě požaduje kontroly kotvení a ochranných prvků, zálivku přizpůsobenou počasí, stanovišti a půdní vlhkosti a pokračování péče až do odeznění povýsadbového šoku. U extrémních městských stanovišť může být závlaha potřebná ještě déle.
Z toho plyne jednoduché pravidlo! Město nemá soutěžit jen dodávku stromu, ale výsledek po několika letech.
Každá výsadba má obsahovat:
- popis stanoviště a dostatečného kořenového prostoru
- zálivkový a kontrolní plán upravovaný podle skutečného počasí
- ochranu kmene a kořenové zóny při sečení a stavebních pracích
- výchovný řez a pravidelnou kontrolu zdravotního stavu
- odpovědnost za náhradu neujatých kusů
- závěrečnou přejímku po skončení rozvojové péče, nikoli pouze v den výsadby
RNDr. Petr Petřík z Botanického ústavu Akademie věd ČR to ve vyjádření poskytnutém pro tento text shrnul přesně: "Stromy fungují jako přirozená klimatizace - ochlazují okolí, zadržují vodu a zlepšují kvalitu prostředí. Ve městech mají ještě jednu důležitou roli. Vytváření místa, kde se lidé chtějí zastavit, potkat a trávit čas."
A dodává to i důležitý rozměr řízení: "Často se řeší jednotlivé projekty, ale chybí dlouhodobá koncepce. Přitom právě ta rozhoduje o tom, jak bude město vypadat za deset nebo dvacet let."
Hotový koncept: Koncepce zeleně a odolného veřejného prostoru 2027 - 2042
Navrhuji, aby město přijalo patnáctiletou koncepci s konkrétním čtyřletým akčním plánem. Dlouhý horizont je nutný, protože každý strom, který vysadíme dnes, bude plnit svou hlavní funkci až za mnoho let. Čtyřletý plán je naopak dost krátký na to, aby měl rozpočet, odpovědné osoby a měřitelné termíny.
1. Živý pasport zeleně jako jediný zdroj
Do dvanácti měsíců aktualizovat digitální pasport všech městských ploch a dřevin. Ne jen mapu, ale provozní databázi. U každé plochy má být vlastník, správce, výměra, režim péče, plánovaný standard, poslední zásah a následující úkol. U stromů navíc druh, základní stav, riziko, doporučený zásah, rok kontroly a záznam o následné péči.
Každý nově převzatý pozemek se musí do pasportu propsat v jasné lhůtě s současně dostat režim údržby. Tím se předchází situaci z Mělnického předměstí, kdy majetková změna nemusí automaticky znamenat změnu provozní.
2. Zóny péče a standard výsledku
Každá plocha dostane jeden ze čtyř režimů A-D. Pro každý režim město schválí stručný katalog standardů - cílový stav, bezpečnostní podmínky, běžnou toleranci výšky porostu, způsob začištění, zacházení s travní hmotou, ochranu dřevin a pravidla pro období sucha.
Standard musí popisovat výsledek, ne jen úkon. Nestačí napsat "posekat". Je třeba určit např. že nesmí být poškozeny kmeny, nesmí zůstat nebezpečné či nepropustné pásy, musí být dočištěny okraje a odstraněna hmota tam, kde by škodila provozu nebo porostu.
3. Veřejný plán údržby
Před začátkem hlavní sezony zveřejnit mapu nebo tabulku plánovaných prací. U každé lokality stačí čtyři srozumitelné stavy: plánováno, probíhá, dokončeno, odloženo. U odkladu uvést důvod a nový orientační termín.
Není to technologický experiment. Město Studénka veřejně zpřístupňuje mapu pasportu zeleně a harmonogram sečení. Technické služby Nymburk publikují denní kalendář, v němž lze dohledat sečení, zálivku, pletí i řez dřevin.
BnL-SB si může dovolit jednodušší podobu, ale princip je přenositelný: občan má vidět plán, aniž by musel nejdřív podat podnět na munipolis.
4. Klimatická doložka v objednávkách
Pracovně tomu říkám klimatická doložka. Nejde o zákonný termín, ale o smluvní mechanismus, který dovolí městu na základě zdokumentovaných podmínek upravit termín, četnost nebo způsob práce. Po deštivém jaru může být nutné zásahy zrychlit. V období sucha a veder může být naopak správné seč odložit, zvýšit výšku porostu nebo ji omezit na bezpečnostní pásy.
Doložka musí mít pojistky, aby se z ní nestala omluva pro NEČINNOST:
- rozhodnutí zaznamená odpovědný pracovník podle počasí, stavu plochy a odborného protokolu
- bezpečnostní místa (rozhledy, přechody, průchody, hřiště aj.) - mají vlastní prioritu
- změna se okamžitě propíše do veřejného plánu
- objednávka dostane nový termín nebo náhradní rozsah
- dodavatel není sankciován za změnu, kterou nařídilo město - ale plně odpovídá za nedodržení nového zadání!
5. Stromy - ochrana stávajících, následná péče o nové
Ochránit to, co už máme. Dospělý strom nelze rychle nahradit několika sazenicemi. Koncepce proto musí obsahovat inventarizaci cenných a rizikových stromů, plán odborných kontrol, ochranu kořenových prostor nejen při stavbách a koordinaci s rekonstrukcemi ulic. U nové výsadby musí být povinnou součástí ceny rozvojová péče. Platby vhodně rozdělit podle skutečných milníků, jimiž jsou správné založení, první vegetační období, kontrola ujmutí, odstranění či úprava kotvení, výchovný řez a na závěr převzetí.
6. Voda má zůstat tam, kde spadne
Zeleň bez vody nebude odolná. U každé rekonstrukce ulice, parkoviště, vnitrobloku, má město prověřit, zda lze srážkovou vodu zasakovat nebo zadržet blízko místa dopadu. To znamená chránit nezpevněnou půdu, rozšiřovat prokořenitelný prostor, využívat propustné povrchy, dešťové záhony, průlehy a akumulační prvky. Ne každé místo dovolí stejné řešení a vždy je nutné zohlednit sítě, podloží, bezbariérovost i údržbu. Povinná by měla být alespoň otázka: Proč vodu odvádíme pryč, pokud ji můžeme vhodně a bezpečně využít pro dané místo a jeho zeleň?
7. Jiný model zajištění prací ...
Současný model jedné rámcové dohody s jedním vybraným dodavatelem je jednoduchý na administraci, ale vytváří vysokou závislost na smluvním vztahu. Zákon umožňuje veřejnou zakázku rozdělit na části. Metodika pro místní rozvoj výslovně uvádí, že dělení služeb například podle lokalit může otevřít soutěž menším a středním podnikům. Pro další období proto navrhuji předem porovnat následující varianty:
Za nejodolnější považuji kombinaci - technické služby zajistí základní a pohotovostní kapacitu, odborné práce vykonají kvalifikovaní specialisté a plošná údržba bude rozdělena do menších částí nebo do rámce s více dodavateli. Konkrétní volbě musí předcházet ekonomické porovnání celkových nákladů, nikoli jen hodinové sazby!
8. Kvalita musí být soutěžena, měřena a přebírána
Nejnižší cena může být jedním kritériem, nemá však být jedinou informací o ekonomické výhodnosti. Zákon dovoluje hodnotit i kvalitativní, environmentální a organizační parametry související s předmětem zakázky. U příští soutěže lze zvážit také například kvalitu realizačního týmu, organizaci práce v modelové situaci, ekologické parametry techniky nebo dobu nástupu náhradní kapacity. Kritéria musí být objektivní, předem popsaná a právně přezkoumatelná.
Vedle soutěžních kritérií musí fungovat provozní kontrola, a to např.:
- digitální pracovní příkaz s přesnou polohou a termínem
- fotografie nebo geolokační záznam před a po zásahu u vybraných prací
- kontrolní list dle režimu A-D
- namátkové terénní kontroly napříč městem
- převzetí bez vad jako podmínka platby
- lhůta pro odstranění vady a přiměřená sankce
- měsíční přehled včasnosti, vad a reklamací
- možnost přesunout dílčí práci na záložního dodavatele, pokud je to smluvně ošetřeno
KPI (Key Performance Indicators - česky klíčové ukazatele výkonnosti) nejsou samoúčelná tabulka. MMR je uvádí jako vhodný nástroj pro řízení kvality služeb. SMYSLEM JE, ABY SE PROBLÉM PROJEVIL V DATECH A NÁPRAVĚ, NE AŽ V SÉRII VEŘEJNÝCH STÍŽNOSTÍ.
9. Jednoduchý městský plán pro zvládání veder nyní
Zeleň je dlouhodobá obrana, ale při vlně veder potřebujeme i okamžitá opatření. Brno v roce 2026 začalo připravovat akční plán pro zvládání veder, který má propojit varování, zdravotní a sociální olbast a konkrétní adaptační kroky. Praha zpřístupnila klimatizované prostory ve Škodově paláci a provozuje mapu "Oázy chladu" s pítky, mlžítky, fontánami a dalšími místy pro ochlazení.
BnL-SB nepotřebuje složitou instituci. Potřebuje před sezonou dohudnutý postup:
- kdo sleduje výstrahy ČHMÚ a aktivuje opatření
- která veřejná budova nabídne např. chladný prostor a pitnou vodu
- jak sociální služby kontaktují osamělé seniory a další ohrožené osoby
- kde jsou veřejná pítka, stín, voda a bezpečné odpočinkové trasy
- jak se během veder upraví venkovní práce a péče o zeleň
- kdo po sezoně vyhodnotí průběh a navrhne změny
Houštka, Labe, městské parky a dostupné veřejné budovy mohou tvořit jednoduchou mapu místní úlevy. Tím se propojí péče o zdraví se zdravím obyvatel. Tedy s jejím skutečným účelem.
10. Odborný garant a každoroční veřejná správa
Koncepce bez vlastníka skončí v šanonu. Město proto potřebuje jasně určit městského zahradníka, arboristu nebo koordinátora zeleně s odbornou kompetencí a mandátem propojovat majetek, investice, technické služby, dodavatele a životní prostředí.
Jednou ročně má veřejnost dostat krátkou zprávu v podobě: co se podařilo, kde byly problémy, kolik stromů se ujalo, jak se plnil harmonogram, jaké plochy změnily režim a co se bude dělat příští rok. Ne marketingový přehled fotografií, ale stručnou bilanci proti měřitelným cílům.
Jak se z konceptu stane skutečnost?
Prvních 100 dní - jmenovat politického odborného garanta. Zveřejnit seznam současných smluv, odpovědností a způsobu hlášení závad. Sloučit majetková data s existujícím pasportem a označit bílé skvrny. Připravit jednoduchý veřejný kalendář pro nejbližší sezonu. Zavést jednotný kontrolní list a evidenci reklamací. Se sociálními službami a správci budov sestavit první verzi plánu pro vedra.
Do jednoho roku - dokončit aktualizaci pasportu a přiřadit plochám režimy A-D. Schválit standardy sečení, ochrany stromů, výsadby, zálivky a přejímky. Otestovat klimatickou doložku a veřejný harmonogram v pilotních lokalitách. Zmapovat rizikové a cenné stromy a připravit tříletý plán zásahů. Vyhodnotit vlastní kapacitu TS a varianty další soutěže. Vybrat několik rychlých projektů pro stín a zasakování vody.
Do konce volebního období - soutěžit další služby podle aktualizovaných dat, zón a měřitelných standardů. Mít plně veřejnou mapu plánu a dokončených zásahů. Propojit zeleň s plánováním rekonstrukcí ulic a hospodařením se srážkovou vodou. Každoročně zveřejnit výsledky a aktualizovat čtyřletý akční plán. Ověřit tepelnou zátěž vybraných lokalit a doplňovat stín tam, kde chybí nejvíce.
Podle čeho poznáme, že se situace zlepšila?
Koncepce musí mít omezený počet ukazatelů, kterým bude rozumět vedení města i veřejnost:
Kolik to bude stát - a proč nejnižší cena nemusí být nejlevnější?
Bez detailního pasportu a inventury nelze poctivě určit celkový rozpočet. Právě to je další důvod začít daty. Město má ale u každé varianty počítat náklady životního cyklu - tzn. cenu samotné práce, čas na kontrolu, reklamace a opakované výjezdy, ztrátu uhynulých výsadeb, budoucí náhradní výsadbu a škody způsobené pozdní reakcí.
Nejlevnější nabídka může být skutečně hospodárná, pokud je rozsah přesný, výkon kvalitní a město jej umí řídit. Pokud však nízkou cenu doplácíme interní prací, opravami a ztrátou zeleně, je levná jen na prvním řádku tabulky.
Koncepce neznamená automaticky více peněz na každou plochu. Znamená dávat péči tam, kde ji lidé a provoz potřebují, a na vhodných místech využít šetrnější režim. Úspora z méně intenzivních ploch se má vracet do následné péče o stromy, kvality exponovaných míst a kontroly.
Co jsme už jednou otevřeli a kam to posunout?
O koncepčnější péči, pružnějším harmonogramu a jiném nastavení údržby jsme už mluvili v krátkém období, kdy jsme byli na městě. Systémovou změnu se tehdy dokončit nepodařilo. To ale neznamená, že by myšlenka byla chybná. Znamená to, že další pokus musí být konkrétnější. Mít data, odpovědnost, termíny, rozpočet, smluvní nástroje, veřejnou kontrolu aj.
Na konferencích Smart Cities, Urbis aj. opakovaně zaznívá myšlenka měst krátkých vzdáleností. Tj. měst, kde jsou služby, zeleň, stín a bezpečný pohyb dostupný v každodenním dosahu. Na papíře se s ní snadno souhlasí. V praxi začíná u obyčejných věcí, a to zda se dá dojít s dítětem nebo seniorem ulicí ve stínu, zda má nový strom vodu, nebo zda město ví, že převzalo zelený pás u nové komunikace.
Město, které se učí pečovat
Péče o zeleň nebude nikdy bez chyb. Počasí se mění, technika se porouchá, některá výsadba se neujme a žádný harmonogram nepřežije sezonu beze změny. Rozdíl mezi fungujícím a nefungujícím městem není v tom, že první nikdy neudělá chybu. Je to v tom, že ji včas uvidí, umí vysvětlit, napravit a poučit se z ní.
Než začneme plánovat další efektivní projekty, měli bychom si být jisti, že umíme dobře spravovat to, co už máme. Zeleň není kulisa a adaptace nezačíná velkými slovy. Začíná přesnou mapou, dobře napsanou objednávkou, kontrolou provedené práce, vodou pro nový strom a veřejným plánem, kterému občan rozumí.
To je město, které bych chtěla jednou předat našim dětem. Ne město dokonale zastřižené, ale město promyšlené, odolné a schopné pečovat.
